Autor stránek

Autor stránek

Zde může být text o autorovi ale nebude... :P
Pro psaní do Diskuzí se musíte registrovat, je to z důvodu, aby ste se nemuseli podepisovat... A pro snazší rozeznání kdo jste, zaregistrujte se pod přezdívkou, kterou používáte na stránkách pletení... :) Děkuji za pochopení
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "9591"
Sobotní ráno začalo tak trochu akčně. Jako první byla enkaustika neboli malování žehličkou a voskem pro začátečníky pod vedením paní Školaudyové, šikulkám to opět náramně šlo a byla radost se na jejich dílka podívat. No návštěva to byla rychlá a já musela na poradu…

slavonická sobota

Ano i tady byla třeba porada, co a jak budeme děla s tou naší pořád ještě rourou. Dohodli jsme v úzkém kruhu, jak bude věnec nakonec vypadat-teda alespoň tak nějak nahrubo a já pak dostala celou akci na povel. Tvořilky, které se upsaly na papír, že nám pomohou získat rekord se hlásily o své úkoly a mě nezbylo nic jiného než je rozdat, některé byly přijaty dobrovolně, některé se prostě musely udělat, no nákres je nákres…. Musím zde teda hoooodně moc pochválit Haraju, ta ode mě dostala úkol, který se jí ale vůbec nelíbil, ale chopila se ho statečně!! No okvětní lístky vánoční hvězdy nejsou jen tak, nepletla je všechny úplně sama, ale jako první věděla, že je jich třeba 40… a ten pohled… No nezapomenu na to!!! Na fotce je vidět jak vznikaly větvičky a právě okvětní lístky…

slavonická sobota

No, a jelikož jsem byla pověřena samotnou organizátorkou Slávkou, abych dotáhla akci „rekord" do konce tak jsem se začala snažit. Začala jsem plést druhý věnec.

slavonická sobota

Za pomocí Valko a ostatních motalinek jsem motala další 2m dlouhou rouru tentokrát jen v jedné barvě, aby to nebyla moc velká divočina. Po pátečním výkonu jsme musely dát přestávku Janičce Vobo a Ajajaj protože jsme je v pátek odrovnaly. No ale zas až tak úplné volno neměly, zavřely se do pokoje a spojovaly a lakovaly náš první věnec. Pěkně lakem a štětcem na zemi, na igelitu…
Zatímco my jsme pracovali na druhém věnci, rozjela Hedvika druhý kurz pletení ze slámy, který měl velký úspěch u všech, kteří se ho zúčastnili.

slavonická sobota

Jakmile Slávce skončilo pletení ze slámy, šla na exkurzi za náma do prvního patra, objevila nejen metr a půl dlouhou užší rouru, ale také orgasmus, zákusek co nám zbyl od pátečního večera. Akčně mi nadhodila, ať ho zanesu Jirkovi, o důvodech se tu zmiňovat nebudu, jen napovím, že to má co do činění s Jirkovým uměním péct… aby nedocházelo k milnému výkladu této pasáže… No a jak jsem nesla dolů orgasmus potkala jsem tam pana Lowitze z firmy Cheds, taky si po protestech, že je diabetik orgasmus dal a jak mu k tomu kafíčku chutnal…No tento pán tam nebyl náhodou, dovezl totiž celou řadu produktů a my jsme stály frontu, abychom si nakoupily mořidla a taky se s panem Lowitzem vedla debata o jeho produktech. Statečně čelil i tlaku ohledně oranžového mořidla, které nám barevně moc nevyhovuje… No po debatě s nejlepší znalkyní prodávaných mořidel Harajou přislíbil, že teda pořádnou oranžovou vyrobí!!!!!!! Jo a víte, že Haraja umí skvěle česky?

slavonická sobota

Po obědě přišla paní lektorka z chráněné dílny Proutek a učila nás bylinková mýdla, která jako asi všechny ostatní kurzy měla obrovský ohlas. Mohly jsme si vyzkoušet mýdla levandulová, měsíčková, pomerančová, zázvorová…

slavonická sobota

Další známou a populární osobností, která mezi nás zavítala, byl hudební skladatel a producent Mgr. Petr Hannig. Byl to právě tento pán, kdo pro nás objevil Jakuba Smolíka, Lucii Bílou, Víťu Vávru, Petru Černockou a mnoho dalších. Odpovídal na dotazy nás motalinek, zazpíval a nakonec dostal i dárek v podobě pleteného věnečku. Povyprávěl a zacitoval historky ze své knihy "Jak jsem objevoval hvězdy". No a jak vidíte na fotce dole tak se i na diskuzi pořád pilně pletlo a pletlo na věnec. Miluška upletla nádherné svíčky a Semi vyráběla okvětní lístky. Bohužel na fotce není vidět všechno, ale já vím, že ostatní šikulky taky pletly…

slavonická sobota

Po diskuzi s panem Hannigem už na naše holky čekala Janička Školaudyová a její dvouřadé korálkové náhrdelníky. Taky jsem byla na exkurzi a hned bych si tam zasedla k nim, ale musela bych se za ten víkend asi desetkrát naklonovat, abych mohla dělat všechno, co jsem chtěla…

slavonická sobota

Nahoře v prvním patře hotelu se mezitím pořád dodělával věnec, už se vědělo, že bude viset, Janavobo pořád lakovala, tentokrát ale to „mrně" jednobarevné. Ostatní účastnice zájezdu lakovaly zvonečky, kytky, tvořily pestíky do kytek, já s Alenkou lepila kytky dohromady. Nakonec po zaschnutí a další poradě se celé dílko sneslo dolů na největší stůl, jaký jsme našly. Tam se dlouho dávala věnci jeho konečná tvář. Nanosily se všechny hotové dekorace, na některých se ještě dělalo nebo byly rozloženy na radiátorech a čekaly na svůj okamžik. Dostala jsem do ruky pistoly se silikonovým lepidlem, prostě tavku… a začala aranžovat za pomocí skvělých asistentů, kteří měli prstíky všude tam, kde já potřebovala zrovna přidržet schnoucí dekoraci. Snad jsem kromě sebe nikoho nespálila, bolí to, ale to asi zná nejedna z nás… Poznala to i Alenka u tavné pistole, ze které samovolně teklo lepidlo, a ona si rovnou třema prstama sáhla do horkého lepidla. Naštěstí tu byla pohotová Fišarka se zázračným chitosanem přispěchala na pomoc. To jsem ještě netušila, jak za něj budu vděčná i já…

slavonická sobota

Najednou se od někud zjevil Slávky manžel, starostlivě se ptal, zda dodržujeme pitný režim, že mě viděl s malým pivem v pátek u oběda a to je málo. Najednou kde se vzalo, tu se vzalo, měla jsem pivo druhé, malé, pořád jsem brala antibiotika a řeknu vám, že ta enkaustika co následovala, stála za to…
Byla to enkaustika pro pokročilé a měla nás naučit (a naučila) kaly, a jiné květiny, krajiny s horama, ostrovy…malování na žlutý papír, zmačkaný papír a nakonec na plátno, ale to teda bylo … no pokročili jsme …

slavonická sobota

Po několika hodinách encaustiky následovalo dokončení věnce, aby se mohl ráno ukázat všem v plné své kráse. Bylo 22hodin a nejvyšší čas, dát toho našeho krasavečka dohromady… Dozdobení se zvládlo hravě, horší to bylo se spojováním dvou věnců nad sebe, ale protože jsme holky šikovný našla se u Fišarky tyčka a ta nám posloužila jako měřítko, nebo provizorní vodováha… Podle ní se napřed sešívaly a nakonec přilepily stuhy na oba věnce a následovalo instalování na věšák na kabáty… Jakmile visel bylo jasné, že máme vyhráno, pak už se jen dozdobilo. Celý rekordman se postavil na stůl, aby vynikl v celé své kráse a také aby bylo vidět jak bude vypadat při pohledu ze spoda. Jak jsme tak prohlíželi dílko ze spoda, zjistily se nějaké nedostatky a Fišarka se musela odhodlat vylézt na stůl a to měla strach, že spadne. Občas to vypadalo, že spadneme spolu s věncem obě, ale přežili jsme všichni tři a nakonec i manžel Slávky, který statečně asistoval, taky na stole.
Naštěstí byly navíc nějaké větvičky tak se ještě dolepovalo a dodělávaly se maličkosti. Jen ta silikonová pistol, ze které samovolně unikalo lepidlo byla trošku překvápkem když mi kápla na ruku… Do dneška to nemám zahojené, ale díky Fišarce a jejímu chitosanu to nemělo tak katastrofální následky… No ostatně nebyla jsem sama spálená jak už jsem vám psala …Myslím, že ty puchýře byly také položkou rekordní statistiky  No hodně jsem to zkrátila, bylo půl jedné v noci když jsme se konečně mohli vyfotit s hotovým dílkem a být na něj patřičně hrdí…

slavonická sobota
slavonická sobota
slavonická sobota

No, a protože jsme toho někteří pořád neměli dost, zůstali jsme ještě ve společenské místnůstce a koukali na Fišarku a na Semi jak jim jde pletení copánkové uzavírky, Fišarka je dobrá učitelka a uzavírka se podařila. Nakonec, kolem druhé hodiny ráno jsme zalehly do postýlek a konečně usnuli.

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one